onlinemag.cz Další magazíny: Auto moto | Cestování | Domov | Finance | Reality | Elektro | Kultura | Móda | Hobby | Sport

Proč být nebo nebýt vegetarián

Vegetariánství provází lidstvo po celá tisíciletí. Daleko dřív než pračlověk zabil prvního mamuta, podstatnou část jeho stravy tvořila nejrůznější semena, semínka, plody, listy a kořínky. Někteří vědci tvrdí, že jedním z podnětů, proč se člověk, zejména jeho mozek a jeho schopnost myšlení, začaly tak rychle vyvíjet, byla potřeba vzájemné spolupráce a komunikace při lovu. Jiní tvrdí, že člověk je prapůvodem i svou podstatou vegetarián.

Vegetariánství bylo praktikováno ve Středomoří už v prvním století před naším letopočtem jako výraz ke všem živým bytostem.

V 17. a 18 století bylo vegetariánství prosazováno více, byla to reakce na humanitární hnutí. Od skončení druhé světové války obliba vegetariánství ve světě roste a s tím se šíří i diskuse na téma, zda je to zdravý, nebo nezdravý způsob výživy. Ke konci druhé světové války se také poprvé objevil termín veganství.

V 19. století už bylo vyloučení masa z jídelníčku součástí hnutí za zdravější a lehčí stravování.

Země s největším podílem vegetariánů na světě je Indie. Je považována za místo vzniku vegetariánství hlavně díky náboženství v oblasti. K vegetariánství se zde hlásí přibližně 40 % obyvatelstva, což při přepočtu znamená, že 70 % všech vegetariánů na světě je z Indie. V Indii platí zákonná povinnost označovat potraviny etiketami rozlišujícími vegetariánskou a nevegetariánskou stravu.

Vegetariánství není jen stravovacím režimem, jedná se o jakousi životní filozofii. Člověk, který se rozhodne nejíst maso (a potažmo živočišné produkty), mívá většinou hlubší důvody než jen redukci váhy nebo nechuť k vepřovému masu. Někomu jde o odlehčení organismu, jiní nesouhlasí se zabíjením živočichů kvůli masnému průmyslu, u jiných jde o důsledek výchovy nebo naopak formu prostestu proti moderní „konzumní“ společnosti. Jaká jsou tedy pro a proti kontroverzního vegetariánství?

Existuje množství variant vegetariánství, některé jsou populární, jiné nejsou příliš rozšířené, v zásadě ale můžeme odlišit čtyři druhy:

  1. lakto-ovo vegetariánství, při kterém se nejí maso, ale jsou povoleny mléčné výrobky a vejce. Tato forma stravování je jedna z nejrozšířenějších;
  2. lakto vegetariánství, které dovoluje z výše zmíněné trojice jen mléčné výrobky. Zakázanými potravinami jsou tedy maso, masné produkty a vejce;
  3. ovo vegetariánství, to naopak zase povoluje vejce spolu se zákazem masa a mléčných výrobků;
  4. a nejpřísnější formu vegetariánství – takzvané veganství. Vegané nejedí žádné živočišné produkty včetně vajec, mléka, sýrů a někdy také medu.

Zelená pro vegerariánství

Nejčastejším dogmatem zastánců vegetariánství patří argument, že konzumace masa přináší tělu hodně rizik, a to zejména díky množství tuku a složitému procesu trávení. Je pravdou, vysoké množství tuku přispívá k obezitě, civilizačním nemocem, napomáhá k ucpávání cév a je i bohatým zdrojem nezdravého cholesterolu. Ovšem také je pravdou, že normální konzumace zejména bílých druhů masa a ryb naopak lidskému tělu prospívá. Abyste docílili některého z výše uvedených problémů, museli byste se pravděpodobně denně cpát bůčkem a párky.

Červená pro vegetariánství

Na druhou stranu vám mnoho doktorů a odborníků na výživu potvrdí, že konzumace masa je pro lidský organismus velmi důležitá. Maso je zdrojem plnohodnotných bílkovin a obsahuje esenciální aminokyseliny, které si tělo neumí samo vytvořit. V tomto ohledu nedosahuje rostlinná strava stejné hodnoty. Zároveň se jedná o bohatý zdroj minerálních látek, železa a vitamínů A, D a B.

Ideální řešení pro všechny?

Ideální tedy je zařadit kvalitní maso a mořské ryby do jídelníčku minimálně třikrát týdně. Maso by mělo být samozřejmě čerstvé a libové. Samozřejmě vše záleží na vašich chuťových preferencích a životním postoji.
Ať už jste se pro vegetariánství tedy rozhodli ze zdravotních či etických důvodů, mějte na paměti, že musíte dbát na vyváženou a pestrou stravu s vysokým podílem sójí a sójových výrobků stejně jako mléčných produktů. V opačném případě by vám totiž hrozil nedostatek některých důležitých vitaminů, čímž byste v konečném důsledku tělu spíše ublížili než prospěli.

Lidé, kteří dodržují vyváženou vegetariánskou dietu, trpí podle průzkumů až o polovinu méně než ostatní populace, nemocí srdce a krevního oběhu, nižší pravděpodobností onemocněním rakoviny, mrtvice, infarktu nebo nízkým rizikem onemocnění cukrovkou. Nižší obsah tuků ve vegetariánské stravě s sebou přináší i zdravotní pozitiva jako je nižší krevní tlak, snížený výskyt cukrovky, obezity, rakoviny prostaty, tlustého střeva a konečníku. Diety, které jsou předepisovány pacientům trpícím nemocemi výše uvedenými, se velice podobají jídelníčku vegetariánů. Jídelníček bez masa pomáhá vegetariánům vyvarovat se příjmu toxických látek jako jsou růstové hormony, stopy zárodků nemocí a antibiotik.Ve většině případů je prokázáno, že vegetariáni častěji volí bio-potraviny, jedí méně konzervovaných výrobků a Vegetariánství se stále více stává jakýmsi módním trendem. Podle Wikipedie se počet vegetariánů u nás postupně přibližuje počtům v německy mluvících zemích a v Německu se za vegetariány údajně považuje 7,3–9 % obyvatel.
Mnoho lidí, kteří vyřadili živočišné produkty ze svého jídelníčku, tvrdí, že bezprostředně poté zakusili výrazné zlepšení zdravotního stavu, kupříkladu zmizely jejich potíže s trávením. Také statistiky vypovídají o tom, že vegetariáni:

mají nesrovnatelně méně infarktů a kardiovaskulár­ních potíží, protože jedí hodně vlákniny a málo živočišných tuků, méně často bývají postiženi rakovinou tlustého střeva a konečníku, mají nižší výskyt řady dalších zhoubných nádorů
bývají méně často obézní